1. kapitola - Je to pravda nebo zlý sen?

14. listopadu 2007 v 22:13 |  Za hranicí pravdy
První kapitola

hlavní postavy: Elizabeth Weirová, Rodney McKay, Radek Zelenka, John Sheppard.
popis: V Atlantis se něco děje. Nikdo netuší, co to je, ale začíná se spekulovat. Příčinou rozruchu a nebezpečí může být právě Rodney.
A/N: Další kapitolovka je na světě. Opět bez beta-readeru, takže se omlouvám - s češtinou se nemáme rády. Ale kdyby se našel někdo, kdo by nás s milou češtinou rozsoudil, nebránila bych se...
Děj se odehrává někdy po čtvrté sérii. Elizabeth je zpět (nic proti Sam, mám jí ráda, ale nějak mi tam nepasovala) a Carson je už po smrti.
Budu vděčná za každý komentář!

"Doktorka Weirová nechť se okamžitě hlásí do řídící místnosti! Doktorka Weirová!"
Elizabeth se přetočila na druhý bok a uvažovala, jestli má ignorovat vysílačku. Konečně se po dlouhém dni dostala do postele a zase ji volali.
"Doktorka Weirová nechť se okamžitě hlásí do řídící místnosti!" ozvalo se znovu, tentokrát naléhavěji. Otočila se proto zpět...Chvíli zvažovala, jestli má přeci jen volání dál ignorovat, ale stejně by pro ni přišli a navíc to asi bude důležité, když ji budí ve dvě ráno.
"Jsem na cestě," odpověděla do vysílačky. Oblékla si kalhoty a tričko a vydala se směrem k řídící místnosti.
"Co se stalo, Radku?" zeptala se vědce, který měl dnes v noci službu.
Zelenka něco zuřivě zapisoval do počítače a skoro nevnímal okolní svět. "Radku?" zeptala se Elizabeth znova.
"Elizabeth, už jsi tady..." řekl unaveně. "V místnosti se ZPM máme nepovolaný vstup," dodal a opět něco zapisoval.
"Už zase? To je potřetí za tento měsíc," řekla a zadívala se na obrazovku před sebou. "Kdo tam má hlídku?"
"Major Lorne s poručíkem Grahamem, ale ani jeden neodpovídá na volání."
"Volali jste už plukovníka Shepparda?"
"Ano, je na cestě s Rononem, Teylou a týmem mariňáků," dodal a znovu se zadíval na monitor. V jedné části byl plán města, kde právě pozoroval několik teček mířících do místnosti se ZPM, a na druhém monitoru měl tabulku, na které bylo spousty čísel a kódů. Elizabeth se radši ani neptala, k čemu to je, protože by to stejně asi nepochopila.
"Snaží se nabourat do hlavního městského systému. Jestli se mu to podaří, bude ovládat celé město," řekl a opět začal cosi zapisovat.
"Naštěstí se nemůže dostat přes naše bezpečnostní kódy, potřeboval by k to mu minimálně dvě hodiny, než by je všechny obešel."
Elizabeth přikývla. "A co Rodney? Neměli bychom ho zavolat na pomoc?"
"Volal jsem ho několikrát, ale nejspíš si vypnul vysílačku a tvrdě spí," odpověděl zaraženě. "Mám pro něj poslat?"
"Ne, věřím, že to zvládnete. Rodney je poslední dobou..."
"Divný?" dodal za ni.
Elizabeth se unaveně usmála. "Ano, chová se jinak." Už několik týdnů jí chodily stížnosti na Rodneyho chování.
"Plukovník Sheppard je už skoro na místě," dodal další z vědců, který kontroloval monitor se známkami života.
Sheppard s týmem se blížili k místnosti se ZPM.
Chvilku na to vběhli dovnitř...
"Plukovníku, jaká je situace?" vyptávala se Elizabeth do vysílačky.
"Místnost je prázdná, nikdo tu není!" odpověděl Sheppard.
"Cože?"
"Madam, plukovník má pravdu, kromě nich tam nikdo další není," odpověděl vědec a zaraženě přitom sledoval obrazovku.
Elizabeth se na něj udiveně podívala.
"Ale jak je to možné?"
Na tuhle otázku jí nikdo nedokázal odpovědět.
***
"Co se stalo?" začal se vyptávat Rodney. Operace byla ukončena před půl hodinou a oni stále neměli žádné stopy po osobě, která se jim chtěla nabourat do systému.
"Někdo se opět snažil dostat do našeho městského systému," řekl Radek a vypisoval kódy, potřebné k tomu, aby se dovnitř nikdo nepovolaný už nedostal.
"A proč jste mě nezavolali?" začal se rozčilovat Rodney.
"Volali jsme tě, ale neodpovídal si..." odvětil mrzutě Radek. Tohle se dalo naprosto očekávat.
"Pusť mě k tomu, podívám se na to," řekl a začal se cpát k počítači.
"Jestli dovolíš, už to budu mít hotové."
"Ale ty na to nejsi kvalifikovaný!" štěkl Rodney.
"Prosím?" Radek se na něj udiveně podíval.
Rodney se chystal odseknout něco nepěkného, ale přerušila jej Elizabeth: "Rodney, můžeme si promluvit?"
Rodney hodil na Radka opovržlivý pohled a vydal se do Elizabethiny kanceláře.
"Co se děje?"
"To bych taky ráda věděla," řekla Elizabeth a upřela na něj svůj pohled. "Co se děje s tebou?" poupravila jeho předchozí otázku.
"Proč by se mělo dít něco se mnou?" odsekl neurvale.
"Podívej se na sebe! Chováš se hrozně! Každého urážíš a nenecháš nikoho dělat svou práci," řekla s mírně zvýšeným hlasem.
"Já za to nemůžu, že nikdo neumí dělat svou práci," odseknul a založil si ruce na prsou.
"Na Atlantis pracují ti nejlepší vědci ze Země a všichni odvádějí tu nejlepší práci!" vykřikla Elizabeth. Chvíli ho upřeně pozorovala, ale on nejevil o tento rozhovor sebemenší zájem.
"Mám toho dost! Zítra se máme spojit s SGC. Bude se tady střídat několik lidí a ty odcházíš s nimi!"
"Prosím?" Rodney ji udiveně pozoroval.
"Vezmeš si dovolenou! Dřív než za měsíc tě tady nechci vidět!"
"Ale, Elizabeth...Dobrá. Uznávám, že jsem na lidi trochu víc mrzutější, ale to není důvod mě posílat na Zem. Budu se snažit. Neposílej mě zpátky, prosím!" upřel na ni svůj pohled.
Elizabeth si povzdechla. "Já nevím..."
"Prosím! Co bych dělal na Zemi? Ty víš moc dobře než kdokoli jiný, že tahle práce je pro mě celý můj život..."
"Tak dobrá, ale ještě jednou si na tebe bude někdo stěžovat, okamžitě půjdeš zpátky..."
"Díky," mírně se na ni usmál. "Půjdu teď Radkovi pomoct s tím kódováním..."
"Nemusíš, jsem hotov," ozval se Radek ve dveřích.
"Ehm…aha, tak dobře. No, jestli už nic nebudete potřebovat, půjdu spát."
Elizabeth přikývla, okamžik na to vyšel z místnosti.
"Je všechno v pořádku, Radku?"
"Ano, je…" řekl a zadíval se za mizejícím Rodneym. "Vlastně ne tak docela…" dodal a otočil se zpět k Elizabeth.
"Přišel jsi na něco?" zeptala se. Posadila se a nabídla mu místo naproti.
"No, nemám pro to ještě žádné pádné důkazy a nechtěl bych někoho bezdůvodně obviňovat…"
"Radku, jestli něco víš, nechoď kolem horké kaše. Tušíš, kdo se nám chce nabourat do systému?" zeptala se s nadějí v hlase. Tahle situace se ji vůbec nelíbila a co se jí nelíbilo ještě víc, bylo, že měla mezi svými lidmi zrádce.
"Myslím, že by to mohl být Rodney…"
"Rodney?" vytřeštila na něj oči. Ten Rodney, kterého tak dobře znala? Ten, který by nikdy neohrozil tuto misi? Rodney byl poslední, od koho by očekávala zradu.
"Tomu nevěřím! Máš k tomu nějaké důkazy?"
"Jak jsem řekl, jsou to jenom hypotézy..." dodal unaveně, ale pak pokračoval: "Pokaždé, když se někdo vloupal do místnosti se ZPM, Rodney nebyl k zastižení, navíc jsem zjistil, že osoba, která se nám nabourala do systémů, vždy jako první obejde Rodneyho kódy… A ještě jedna věc," řekl a otočil k Elizabeth svůj tablet.
"Dnes náš neznámý udělal menší chybu," řekl a zapnul přehrávání. Na obrazovku naskočilo video, ale chvíli se nic nedělo, šla vidět jenom prázdná chodba. V levé dolní části se však mihlo cosi černého. Ale jak rychle se to objevilo, tak rychle se to i ztratilo.
"Co je tohle za důkaz?"
"Moment," řekl Radek a otočil tablet zpátky k sobě. "Jak jistě víš, pokaždé se neznámému podaří vypnout kamery na chodbách dřív, než si ho všimneme. Dělá to se všemi kamerami, takže ani nevíme, odkud přišel nebo kudy odešel. Tentokrát se nám však něco podařilo zachytit," dodal a podal tablet zpět Elizabeth.
"Tohle je zvětšenina té černé věci, která se na okamžik objevila v dolním rohu."
Elizabeth pozorně zkoumala obrázek. "Ale tohle nic nedokazuje," řekla a podala mu tablet zpátky. Pořád si nedokázala přiznat, že by to mohl být zrovna Rodney.
"Máš pravdu, ale musíš uznat, že na Rodneyho ukazuje mnoho věcí," unaveně se usmál. Štvalo ho, že to je zrovna on, kdo Rodneyho obviňuje, ale nic jiného dělat nemohl.
Elizabeth zavřela oči a snažila si to všechno přebrat dohromady. Rodney? Ten Rodney McKay, kterého znala tak dobře? Ale proč by se snažil nabourat do městského systému? Co by tím získal? Uvažovala v duchu.
"Máš pravdu," řekla unaveně. "Johne, můžete přijít?" ozvala se do vysílačky.
"Radku, doufám, že nikdo další o tom neví."
Vědec zakroutil hlavou.
"To je dobře. Jestli je to opravdu Rodney, musíme si na něj dát pozor," dodala a pomalu si v hlavě začala třídit plán. Ráda by se dozvěděla, co Rodney chystá a jaké k tomu má důvody.
***
"Tomu nevěřím!" zvolal John směrem k Radkovi. "Rodney je poslední člověk, od kterého bych očekával zradu!"
"To já taky, ale musíte uznat, že k němu směřuje mnoho důkazů!" bránil se vědec. John jej probodával nevěřícným pohledem.
"Elizabeth?" Snažil se u ní najít podporu.
"Bohužel Johne, musím souhlasit s Radkem. Je tady mnoho věcí, které ukazují směrem k Rodneymu. Nemluvně o videozáznamu chvíli před tím, než se někdo snažil dostat do systému. Nelze popřít, že na tom videu je Rodney. Chvíli na to o chodbu dál někdo napadnul majora Lorna a poručíka Grahamse a pak se dostal do místnosti se ZPM. To nemůžeme nechat jen tak," unaveně si povzdechla.
"A co chcete dělat? Zavřít ho?"
"To určitě ne." Elizabeth se mu zpříma podívala do očí. "Musíme mít jistotu…Proto chci, aby jste na Rodneyho dohlédnul."
"Chcete ho sledovat?" zeptal se zvědavě John. I on si byl vědom rizika, které zrádce mezi jejich řadami znamenal, ale nedokázal si představit, že by to byl Rodney.
"Pořád mi ale nejde do hlavy, proč by to Rodney dělal."
"To nejste jediný, kdo to nechápe," ozval se Radek. "Určitě k tomu musí mít důvod."
Elizabeth zamyšleně pozorovala okraj svého stolu. Nevnímala ani jednoho z nich. Pořád musela uvažovat nad tím, kam tím Rodney míří, a v hloubi duše si přála, aby to všechno nebyla pravda. Aby všechno, co na něj ukazovalo, byla jenom souhra náhod.
"Elizabeth, děje se něco?"
"Cože?" ozvala se. "Ehm…Ne, jen jsem uvažovala."
"A nad čím?" vyptával se John.
"Co když souvisí změna Rodneyho chování s tím, co se tady děje? Určitě jste si toho všimli, poslední měsíce se chová jinak."
John si povzdechl. "To je pravda. Myslíš, že se Rodneymu něco stalo?"
"Nevím," zakroutila hlavou, "ale uznejte, že by to dávalo smysl. Nikdy bych si nedokázala představit, že by Rodney dokázal zradit, aniž by k tomu měl důvod."
"Co tím myslíte?" vyptával se Radek. "Že by ho vydírali?"
"To opravdu netuším, ale musíme to zjistit co nejdříve…" dodala a upřela svůj pohled na Johna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Anelea Anelea | E-mail | Web | 15. listopadu 2007 v 18:00 | Reagovat

Jé, super nová povídka...první kapitola zněla zajímavě, co to má ten Rodney proboha za lubem? :D Sice škoda, že tam není Carson, no ale chápu, že když už jednou zemřel, tak ho asi oživovat nebudeš :) A jestli bys chtěla, tak já bych klidně byla tvůj beta-reader...čeština mi celkem jde a dost mě baví a nějaký čas bych si na to taky našla, protože jak se tak dívám, tak těch chyb tam stejně moc nemáš. :) Tak jestli bys chtěla, tak se ozvi na můj mail, nechám to na tobě.

2 Colleen Colleen | Web | 15. listopadu 2007 v 19:06 | Reagovat

Elizabeth se radši ani neptala, k čemu to je, protože by to stejně asi nepochopila. - tak tahle věta mě rozesmála. Líbí se mi, když postava má i nějaká ta svá mínus :)

Co mi trošinku vadí, že Radkovo tykání Elizabeth, protože co si uvědomuju, tak kromě Pegasus Projest jí nikdy Elizabeth neřekl, vždycky jí říká Dr. Weir, ale to rozhodně neubírá na pěkné kapitole a rozhodně zajímavému náběhu do nové povídky :) Je to jen můj problém, kterýho si všímat nemusíš, protože když nemáme český originál tykání a vykání si můžeme v povídkách korigovat sami.

A nemůžu se dočkat až se dozvím, co s Rodneym je. Žeby nějaká entita? Vetřelec? V každém případě se těším na další kapitolu :) Dokonce jsi mě trochu navnadila, abych taky něco napsala, jen to potřebuju jaksi rozjet, což je vždycky to nejhorší...

3 happy happy | 15. listopadu 2007 v 20:02 | Reagovat

Aneleo, díky moc. Jéj, to víš, že se ti ozvu a ráda!!! :oD Co se týče Carsona - původně jsem to chtěla psát v době, kdy ještě byl naživu, ale pak mi to tam nějak nesedlo, tak z toho sešlo... Díky za komentář!

Colleen, i tobě díky za koment. Věříš, že mě ta věta taky rozesmála? Ale schválně jsem ji tam chtěla nechat. ;o)

Co se týče toho Radkova tykání - já myslím, že ji někde Elizabeth řekl. Aspoň to tak mám pořád zafixované. Holt, prostě mu odteď bude tykat. :oD

Jinak jsem ráda, že jsem tě navnadila. Už dlouho nebyla nová kapitola k Záchranné misi... ;o), ale to jen taková menší vsuvka. Ještě jednou díky!

4 Colleen Colleen | Web | 15. listopadu 2007 v 20:11 | Reagovat

Happy: já vím, nějak nemůžu začít další kapitolu... asi si to budu muset znovu přečíst a uvidím, co mě při tom napadne.

A jestli jí Radek někdy řekl jménem je celkem možný... já občas vypnu a nesoustředím se na hlasy a čtu jen titulky a tam pokud vím, jsou jména častokrát vynechávaný... Ale já si zvyknu, teď mě to jen překvapilo :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.